děkuji Vám, moji "věrní"...
...učím se znovu mávat křídly...schoulená, skřehlá a bolavá sbírám sílu. Snažím se, přísahám, že se snažím. Svoboda je krásná...už je to pár dní a je to tak zvláštní. Jsem spíš vyděšená, bojím se těch nocí kdy budu sama uprostřed čtyř prázdých zdí. Ničí teplo, ničí pravidelné oddechování, ničí konejšivá dlaň když se s výkřikem a uplakaná probudím z nočních můr...a přes to všechno vím, že nemám jinou cestu než tu, po které právě kráčím. I tak mi zbyde spousta lásky od mých věrných, úžasných...děkuji Vám všem, že při mě stojíte, ať už je vaším darem pohlazení dětské dlaně, studený psí čumák, přátelská slova nebo přiožení rukou k dílu...děkuji Vám a s úctou prosím, nechte mě ještě na chvíli u Vás složit mou obyčejnou, lidskou duši....