"Co je to OPRAVDOVÉ?" zeptal se jednoho dne králík , když leželi bok po boku.... "Znamená to snad, že v tobě něco bzučí a čouhá z tebe nějaká páka?" "OPRAVDOVÉ vůbec neznamená, jak jsi udělaný," řekl mu koník plyšák. "To se to prostě najednou stane. Třeba když tě má dítě hodně, ale hodně dlouho rádo, nejenže si stebou hraje, ale že tě OPRAVDU miluje, tak potom jsi teprve opravdový." "A bolí to?" zeptal se králík. "Někdy," odpověděl koník, protože vždycky říkal pravdu. "Ale když jsi Opravdový, tak ti bolest nevadí." "A stane se to najednou, jako když tě natáhnou klíčkem, anebo kousek po kousku?" "Najednou se to nestane,"řekl koník. "Jde to postupně a trvá to dlouho. Proto k tomu málokdy dojde u věcí které se snadno rozbijí, nebo mají ostré hrany a je třeba s nimi zacházet opatrně. Spíš platí, že když začneš být Opravdový, tak už ti díky vší té lásce vypadaly všechny chlupy a už nemáš oči a jsi celý odraný a nožičky ti visí jen na vlásku. Ale na tom vůbec nezáleží, protože jakmile jsi Opravdový, tak nemůžeš být ani ošklivý, leda snad pro lidi, kteří tomu nerozumí......"